Navigace

Obsah

Historie obce

Obec Zlosyň se nachází ve starobylé sídelní oblasti českého Polabí. Podle četných archeologických nálezů byla tato oblast osídlena již od neolitu (mladší doby kamenné, asi 5000 let před Kr.). Na území Zlosyně sice žádné archeologické nálezy nejsou, avšak v jejím nebližším okolí (Dřínov, Obříství, Zálezlice, Vepřek, Mlčechvosty) byly učiněny velmi významné nálezy. Dřínovský vrch, při jehož úpatí obec Zlosyň leží, byl v pravěku využíván jako výšinné opevnění.

První písemné záznamy o obci Zlosyň jsou sice až z roku 1316, avšak je vysoce pravděpodobné, že ves tu byla již v době českého raného středověku, tj. v 10. až 11. století. Na nevýrazné vyvýšenině na úpatí Dřínovského vrchu vzniklo zemědělské osídlení pravděpodobně již ve slovanské době hradištní. 

V obci nejsou historické památky, o kterých bychom měli záznamy ve starších pramenech. Podle záznamu z roku 1654, kde se uvádí ... "Zlosíň, celá pustá"... je nanejvýše pravděpodobné, že obec byla zničena za třicetileté války. Protože obce dočasně zaniklé a opuštěné za třicetileté války, se většinou obnovily v původních lokalitách, lze předpokládat, že stejný osud měla i Zlosyň. K původní struktuře sídel, pravděpodobně po novém osídlení, vznikl barokní velkostatek se špýcharem, který je největší a dominantní stavbou v obci.

Původní obec Zlosyň vznikla seskupením hospodářských dvorů a stavení okolo návsi, jejíž prostor je dodnes velmi dobře zachován. Centrum obce představovala náves s rybníkem. Severně od návsi jsou velké zemědělské usedlosti - dvory, na jižní straně návsi naopak drobnější zástavba, pravděpodobně z doby rabizační parcelace v druhé pol. 18. století.

Ačkoli zemědělská výroba byla po celou historii obce dominantní, nárůst počtu obyvatel na konci 19. století postupně umožnil dojíždění části obyvatel za prací do okolních rodících se průmyslových center.

V té době ve Vojkovicích vznikl konzervárenský provoz (založil a vlastnil jej Karel Schuster, 1874-1935), v r. 1948 byl znárodněn a začleněn do s.p. Fruta), v Úžicích cukrovar. Oba provozy vázané na zemědělství zabezpečily pracovní příležitosti v době jejich poklesu v zemědělské prvovýrobě. Ve 20. století se se začala rozvíjet výstavba mimo původní náves, především v jižní části obce. 

 

První historická zmínka o vsi Zlosyň 

V deskách zemských půhonných z roku 1316 je zaznamenán spor Dominka z Liběchova s několika obyvateli ze Zlusyna. Tím je poprvé doložena existence vsi Zlosyň. Text je psaný latinsky, jeho český překlad:

"Dominek z Liběchova si stěžuje na Petra ze Zlusyna, Bartoně tamtéž, druhého Petra tamtéž, Přibíka tamtéž, poněvadž mu způsobili škodu na jeho majetku nájezdem ve Zlusině na jeho dědictví; ztráta na koních, dobytku a různých domácích věcech asi za 10 hřiven stříbrných bez lotu. Žalobci Václav z Liběchova nebo Juřata tamtéž nebo sám komorník Vítek; termín druhého dne po sv. Kateřině, žalobci svěřili spor Dominkův svému otci. Byl dán termín k soudu 4. den o Suchých dnech v Adventě; dán termín všem ke smíru nebo k soudnímu jednání /další/ den po oktávu Zjevení Páně. Žalobci nalezli milost úředníka. Lupolt, Vojslav z Liběchova stěžují si na tytéž pro podobné věci."

Originální kniha je uložena v rukopisném odd. knihovny Národního musea po sign. VIII B 14. Údaje mluvící o Zlosyni před rokem 1316 jsou původu literárně historického, nepodložené dokumenty historickými.

 

Historický vývoj jména obce Zlosyň

Zlosyň (lidově ten Zlosyn, ze Zlosyna, v Zlosyně, nově též ve středočeském dialektu Zlosejn, ve Zlosejně)

 

Obecní heraldika

Obec v současnosti nemá přidělen znak a vlajku. Pro větší prestiž obce a její prezentaci jsou zpracovány návrhy heraldických symbolů s cílem jejich předložení sněmovnímu Podvýboru pro heraldiku a lexikologii.