Navigace
Obsah
Vysokorychlostní trať
Vysokorychlostní železnice, zkráceně VRT, se v brzké budoucnosti má stát páteří veřejné dopravy v České republice. Slýcháme o tom stále častěji i pro to, že s VRT máme za(ne)dlouho sousedit. Pojďme si na následujících řádcích popsat, co nám takovýto projekt může přinést.
Vysokorychlostní tratě jsou součástí evropského dopravního systému, tzv. sítě TEN-T (transevropská dopravní síť). Na vysokorychlostní vlaky zpravidla navazuje další doprava, ať už běžná vlaková, autobusová, nebo městská. Řada uživatelů vysokorychlostní železnice také přijede k železniční stanici svým vlastním autem nebo na kole.
V České republice se VRT tratí připravuje několik:
RS 1 VRT Praha – Brno – Ostrava
RS 2 VRT Brno – Rakvice
RS 4 VRT Praha – Ústí nad Labem – Dresden (s odbočkou Louny – Most)
RS 5 VRT Praha – Hradec Králové – Wrocław
Vysokorychlostní železnice je součástí běžného života ve většině vyspělých zemí, v některých již desítky let. Vlaky dosahují rychlosti více než 300 km/h, díky čemuž mohou na středních vzdálenostech konkurovat také letecké dopravě. K vysokorychlostní železnici patří ale i rychlé regionální expresy, které značně zrychlují každodenní dojíždění za prací nebo vzděláním do velkých měst i z velmi vzdálených regionů.
RS 4 VRT Praha – Ústí nad Labem – Drážďany
Připravovaná vysokorychlostní trať z Prahy do Ústí nad Labem a Drážďan propojí Českou republiku se zeměmi západní Evropy. Předpokládaná doba jízdy z Prahy do Drážďan se po dokončení vysokorychlostní tratě sníží na necelou hodinu. Realizace chystaného projektu se tak stane důležitým zlomem v mezinárodní dopravě, protože umožní napojení České republiky na západoevropskou vysokorychlostní železniční síť.
Studie proveditelnosti pro úseky RS 4 z Prahy do Ústí nad Labem, respektive do Německa, byla schválena v roce 2020 Ministerstvem dopravy. Jednotlivé etapy budou realizovány v různém čase, s postupným vylepšováním železničního spojení z Prahy na sever Čech.
Trať je významná nejen z mezinárodního pohledu, ale může zásadním způsobem přispět k ekonomickému rozvoji severních Čech. Cestující na trase Praha – Ústí nad Labem stráví díky vysokorychlostní železnici ve vlaku pouze půl hodiny, což obyvatelům otevře dveře k novým pracovním i studijním příležitostem. Doplněním hlavního ramene o odbočnou větev do Mostu se výrazného zlepšení dopravní obslužnosti může dočkat nejen západní část Ústeckého kraje, ale i Karlovarský kraj. Pro tento úsek však budou teprve zahájeny práce na samostatné studii proveditelnosti, takže smysluplnost této stavby bude teprve posuzována.
Terminály
Na vysokorychlostní trati z Prahy do Drážďan se počítá se dvěma významnými terminály VRT, které budou hrát klíčovou roli při přestupu mezi dálkovými a regionálními vlaky i mezi ostatními prostředky veřejné a individuální dopravy. Na jihu Ústeckého kraje vznikne terminál Roudnice nad Labem VRT, který významně zvýší dostupnost rychlé dopravy i pro obyvatele okolních měst a obcí. V lokalitě stávajícího nádraží Ústí nad Labem západ by pak podle současných plánů měl vyrůst terminál Ústí nad Labem centrum.
VRT Praha – Ústí nad Labem – Drážďany se má skládat z technicky i provozně rozdílných částí. Úsek Praha – sjezd Litoměřice bude sloužit pouze pro osobní dopravu a cestující se na ní budou moci svézt expresy s rychlostí až 320 km/h. Zbývající úseky budou využity osobními i nákladními vlaky.
Trať Praha – Ústí nad Labem – Drážďany se dále dělí na několik úseků, které jsou samostatně připravovány. Jsou to VRT Podřipsko, Středohorský tunel a Krušnohorský tunel.
VRT Podřipsko
VRT Podřipsko - Úsek je v rámci přípravy rozdělen na 2 stavby, a to Praha, Balabenka – sjezd Lovosice a sjezd Lovosice – sjezd Litoměřice. Úsek umožní zásadní zkrácení jízdních dob mezi Prahou hlavním nádražím a terminálem Roudnice nad Labem VRT (19 minut), respektive Lovosicemi a Litoměřicemi (do 32 minut).
Aktuálně probíhá posuzování vlivu stavby na životní prostředí a práce na dokumentaci pro územní rozhodnutí, s předpokladem vydání územního rozhodnutí v r. 2023. Výstavba tohoto úseku má být zahájena v roce 2027, se zprovozněním v r.2030.
Další významné stavby
Mimo trať VRT se v našem okolí připravuje mnoho dalších velkých staveb. Jsou jimi např. zkapacitnění dálnice D8 na 3+3 jízdní pruhy, již zmíněná odbočná větev VRT směrem do Mostu s napojením v oblasti Úžic, zdvoukolejnění tratě Kralupy – Neratovice, silniční spojka dálnic D7 – D8 („obchvat Kralup“) s napojením do MÚK Úžice nebo výstavba dalších skladovacích areálů.
Zájmy občanů
Zájmy občanů obcí v okolí dálnice D8 zastupuje Sdružení obcí a spolků (SOS) Koridor D8, jehož je obec Zlosyň členem. V našem okolí se již nyní nachází množství průmyslových, dopravních a skladovacích staveb, které okolí zatěžují významnými negativními vlivy. Další stavby jsou plánovány. Jedná se proto o strukturálně postižený region, ke kterému je nutné přistupovat se zvláštní péčí. Zájmem všech obcí sdružených v SOS Koridor D8 je především citlivý návrh připravovaných staveb, realizace kompenzačních opatření, které by eliminovaly negativní vlivy nových i stávajících staveb a v neposlední řadě také zabránění výstavbě některých, zvlášť problematických záměrů (např. logistických areálů). Z tohoto důvodu vzniká tzv. krajinný plán, který by měl být zpracován během r. 2023. Tento plán souhrnně posoudí negativní vlivy všech těchto staveb na naše okolí a navrhne kompenzační opatření. VRT se tak může stát iniciátorem některých pozitivních změn, které krajinný plán podrobněji rozpracuje - mohou to být např. zemní valy nebo zelené pásy kolem stávajících i nových staveb. Smutným faktem pro nás ale zůstává, že Zlosyň bude s ohledem na blízkost VRT Podřipsko a případně i odbočky VRT Poohří jednou z nejvíce zasažených obcí.
Dne 22. června se setkali obyvatelé Zlosyně se zástupci Správy železnic. Tématem schůzky bylo představení aktuálního stavu přípravy plánované vysokorychlostní trati Podřipsko a podání bližších informací o vedení trati v bezprostředním okolí obce.
Ze strany občanů padaly otázky na způsob řešení protihlukové ochrany v průběhu výstavby i při následném provozu VRT, řešení přístupových komunikací během výstavby trati, možnosti vybudování protihlukových valů a ozelenění okolí trati, způsob řešení podjezdů či nadjezdů v místech křížení se stávajícími komunikacemi nebo řešení biokoridorů pro zvěř. Dále byla diskutována ochrana před vibracemi způsobenými provozem vlaků. Dotazy byly také k očekávanému počtu vlaků, možnému nočnímu provozu nebo zlepšení dopravní dostupnosti z centra Prahy na Roudnicko. Setkání se za Správu železnic zúčastnili náměstci Stavební správy VRT Martin Švehlík a Pavel Hruška.
Představeny také byly podrobnější zákresy vedení trati kolem Zlosyně, s přibližným vyznačením výškového řešení, tedy zda je trať umístěna v zářezu nebo na násypu (žlutou barvou je vyznačeno stávající vedení 400 kV).
Vzhledem k tomu, že dokumentace pro územní rozhodnutí ještě není dokončena, nebylo na některé vznesené otázky blíže zodpovězeno. Není tak například stále jasné, jakým způsobem bude Zlosyň ochráněna před hlukem.
Zdroj: Správa železnic, státní organizace - www.spravazeleznic.cz , KORIDOR D8 – Spojení obcí a spolků Koridor D8
